Země Světa – Hodonínsko 7/2018


75 Kč

Tento oblíbený výrobek Země Světa - Hodonínsko 7/2018 od populární značky GEO-Bohemia, s.r.o. jednoduše pořídíte právě teď v akci! Aktuálně v akci za 75 Kč

Popis produktu

Kraj vína, lidových tradic i zajímavých památek „Než vám ukážu pokoj, pojďte na pohárek, manžel už čeká,“ přivítala nás paní Anna, sotva odložila kolo, na němž přijela k rodinnému sklípku na okraji obce Hrušky. Apartmán nad sklepem pronajímá hostům. Vítězslav už z koštýře opřeného o rameno plnil pohárky červeným.. Hodonín, můj Hodonín Hodoníně jsem se narodila, a i když mě osud už v útlém věku zavál do daleké české metropole, vracela jsem se tam k babičce na prázdniny. Ty nejkrásnější. Jak že to zpívá Jarek Nohavica ve svém vyznání Ostravě? „Pánbůh dal jiným městům všecku krásu, parníky na řekách a dámy všité do atlasu…“ Přesto ji označuje za své hořké štěstí a zpečetěný osud. Tak trochu podobné to mám já s Hodonínem. Město se proslavilo těžbou ropy a zemního plynu, přesto má své nepominutelné kouzlo, související především s tím, že se jedná o srdce Slovácka, kraje vína, slivovice, stále ještě živého folkloru a především dobrých, mimořádně srdečných lidí… Příběh sochy Zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka o vznik samostatného státu připomínaly už za jeho života desítky soch, bust a reliéfů po celé republice. V dalších desetiletích je ale čekaly pohnuté osudy. Jak se střídaly politické režimy, pomníky mizely a zase se vracely zpátky. Některé nepřežily. Zajímavou historii má za sebou i Masarykova socha v jeho rodném Hodoníně, jež turbulence dějin přečkala… V náruči lužních lesů Hodonín leží ve šťastné krajině. Je laskavá, teplá a převážně nížinná. Její charakter z valné části určuje rozlehlá niva řeky Moravy, která zvolna spěje k nedalekému soutoku s Dyjí, druhou největší moravskou řekou. Celý tento kraj, zvaný Dolnomoravský úval, patří k nejteplejším regionům republiky. Dlouhá tisíciletí ho utvářely každoroční záplavy, kdy se řeky vylévaly z břehů a měnily své nivy v dočasná jezera. Tomuto svéráznému režimu víceméně pravidelných záplav, zejména na jaře a po vytrvalých letních deštích, se přizpůsobila i zdejší vegetace. K typickým porostům patřily lužní lesy a vlhké nivní louky. Větší část z nich už zanikla, ale jejich zbytky patří k tomu nejvzácnějšímu, co z původní přírody v republice máme…. NOVINKA.